Klasik Duatlon Příbram 16. 9. 2017, Příbram

S výsledkem jsem nakonec docela spokojen. Dal jsem do toho všechno, první běh jsem se hodně kousnul a kolo i druhý běh přes počáteční pochyby a nespokojenost bylo objektivně docela slušné, zvlášť ve srovnání s konkurencí.

run

Docela náročné. Tempo mi už od začátku moc nechutnalo a držet se lehce pod 4:00 min/km nebylo snadné. Vyloženě mi nevyhovoval povrch; na šotce a trávě jsem ztrácel hodně sil, na asfaltu naopak odpočíval. Po zralé úvaze jsem se radši nechal odtáhnout za rovné 4:00 min/km, než abych bojoval sólo, získal pár sekund a ztratil ještě více sil. Už takhle mě to stále mnohem víc, než jsem plánoval.

T1

Vyloženě povedené depo; prolétl jsem jím jak nůž máslem a všechny okolní spoluběžce nechal za sebou.

bike

Na začátku tepy v nebi. Výš, než při triatlonu a hlavně neklesaly - minimálně 20 min se držely stále stejně vysoko.
Ze začátku mi to docela jelo, ale po 3-4 km začalo tempo uvadat a žádná paráda to nebyla. Alespoň jsem poctivě udržoval aeropozici a tím i slušnou rychlost přes nedostatečný výkon pohonu. Na poslední dva okruhy se mi podařilo zahákovat předjíždějícího závodníka a jím jsem se nechal dotáhnout až do konce cyklistiky. Zejména na rovinkách a ve sjezdech jsem cítil, že mám na víc, ale pro získaných pár sekund nemělo smysl se větrat i zbylých 20 km.
Dva a půl okruhu jsem jel v hustém dešti, který byl spolu se zimou hlavním určujícím faktorem cyklistiky. Měl jsme totálně zmrzlé nohy i ruce a prakticky jsem nebyl schopen mačkat brzdové páky.

T2

Byl jsem tak zmrzlý, že jsem si nejen nedokázal zout boty na kole a musel v tretrách běžet do depa, ale přes několik pokusů se mi nepodařilo ze země zvednout připravený gel a magnesium, tak jsem je tam musel nechat.
Běžecké boty jsem měl obuté taky nic-moc; naštěstí jsem měl tak zrzlé nohy, že jsem nic necítil a než rozmrzly, stihly se v botách srovnat.

run

Vybíhal jsem odvážně a bojoval o  lušný čas, ale vůbec to nešlo. Nejdřív jsme vůbec necítil nohy a nemohl správně kontrolovat došlap ani odraz a než stihly rozmrznout, tak mi prostě došlo a musel jsem si z tempa vystoupit. Zhruba v půlce závodu jsem rozmrzl natolik, že jsem si na občerstvovačce vzal gel a pití a to mě probralo a zase malinko zrychlilo. Poslední kolo, kolo a půl už jsem jen kontroloval pozici, protože běžec přede mnou byl moc daleko. Ten za mnou se ale zhruba kilometr před cílem povážlivě přiblížil, takže jsem poslední pětistovku dobíhal tempem 3:40, včetně sprintu pro diváky.